Můj příběh se začal psát v roce 2013, kdy jsem se jako architektka a milovnice starých a mnohdy často zapomenutých domů rozhodla jeden takový zakoupit a vdechnout mu nový život. Starých domů bylo v Krušných horách tehdy mnoho a protože můj nápad podpořili moji největší podporovatelé - moji rodiče, vrhli jsme se do obhlídek krušnohorských staveních, která byla právě nabízena k prodeji.
Krušné hory jsem si dávno zamilovala, žiji v podkrušnohoří celý život a pouto k nim s postupem času stále sílilo. Naše cesty tedy vedly nejdříve do několika domů v Jáchymově - do města kde mnoho starých domů čeká dodnes na své nové majitele. Možná to byla složitost nemovitostí, kdy zadní trakty často sahaly až do svahů nebo pocit chybějícího pozemku, něco mě táhlo hlouběji do Krušných hor.
Ten pravý dům ovšem čekal úplně jinde. Větší, ale poměrně nenápadný dům se žlutou oprýskanou fasádou v nároží ulic, nedaleko náměstí Sv. Vavřínce v Horní Blatné. Nemovitost byla dlouho nabízena k prodeji a několik let nobývána. Snad odradila ostatní zájemce blízkost obecního hřbitova nebo prostě jen čekal na mě, ale od prvního otevření vstupních dveří jsem věděla, že si mě vybral, ne já jeho. Dům byl ve velmi špatném stavu, opravdu zchátralý, přesto měl naprosto nezaměnitelnou energii. Klenuté přízemní prostory a krásně prosvětlené místnosti v poschodí mě naprosto okouzlily.
"Někdy si myslíte, že si vybíráte nemovitost ke koupi... ve skutečnosti si ale ten dům vybírá vás."
Dům jsme tedy zakoupili a tím začalo jedno velké dobrodružství, které přineslo mnoho naprosto nečekaných momentů a které stále pokračuje...
VÍCE O HISTORII DOMU V NÁSLEDUJÍCÍCH PŘÍSPĚVCÍCH
